Já za to opravdu nemůžu aneb, jak se cestou na Lužánecký bazén zaprasit do půli lýtek od bahna a to v lednu!!!
Znalým tamní situace s chodníkem vysvětlovat nemusím. Ostatním ano.
Chodník vede jen půl trasy od zastávky. Dál se musí po silnici, v létě po trávníku, teď tam je led. Kačenka dostala nápad, že se dá překrosit mimo silnici i mimo led po trávníko-hlíně podél bazénu.
Koho by napadlo, že v lednu po několika týdnech tuhých mrazů bude skutečné blatíčko blatíčkovým másílkem, nikoliv zmrzlou hlínou.
Mno, tak jsem si dala kros a vylezla s tak zaliskanýma botama, že jsem nestíhala a s kamarádkou jsme se smály a ve sněhu boty čistily co to šlo.
Došly jsme do vestibulu jakoby jsme prošly pooraným polem po dešti a byla čerstvě vytřená podlaha ...
Pomyslně jsme se nad tou podlahou vznášely abychom ji moc nezabordelařily. Styděly jsme se.
Botečky, jednobahenní kouli musím ještě vydrbat a naleštit. Chjo chjo, ty moje nápady...
Neví někdo, kdy budu dospělá a jako dáma? :-o