Zašmodrchánky

10. února 2015 v 21:36 | ;(((< buculinek >))); |  ---me---
Někdy se vám to v životě seběhne a hezky zašmodrchá. Zprvu se zdá, že všechno je v pořádku, že bude stačit upravit to či ono tady a tam. A ono ejhle, s úpravami to není jen občas, ale častěji. Potom začínáte vnímat takové tlačení, které je mírné a ne stále. Postupně však přidává na intenzitě.

Vy opět provedete úpravu, na čas se nadechnete a svištíte životem plnou parou.
Do něčeho narazíte, nabijete se kokos (nos), otřepete se a zas běžíte vpřed...

A tak se tyto periody opakují, vy se trápíte "do prkýnka, proč?" Milion otazníků, hlava v pejru. Uff!!!

Je to jako hovniválkova kulička, co před sebou tlačíte a ona se cestou stále zvětšuje až je veliká, ba přímo obrovská.

Poslední týdny, spíše měsíce jsem to takto prožívala. Na venek se nic moc nedělo, ale mé nitro přímo úpělo, že dál už nemůže.
Začala jsem se víc zastavovat, víc přemýšlet jestli skutečně jdu správným směrem. Hledala jsem před Pánem. Uvědomovala si, kolik jsem pro tuto zkušenost "obětovala". Až jsem došla do bodu, kdy vědomí setrvání v tomto zašmodrchovánkovi by bylo zhoubné, zničující. Ještě několik dní, týdnů jsem nad celou situací rozjímala, až jsem se v hlavě rozhodla.

Potom jsem vykročila ven a přišla veliká úleva. Zanechala jsem studia v cílové rovince.
Modlila jsem se.

Blázen!!! Mysleli si mí blízcí. Neočekávala jsem jinou reakci, byť mne bolela. Potom přišlo přijetí a pochopení.

Vstoupila jsem do studia bez Hospodina. Nedoptávala jsem se jestli je to cesta, kterou mám jít. Jednoduše hec, který na začátku vyšel dobře. Je to možná (s nadsázkou) podobné, jako když zkusíte drogu. První zážitky jsou super, ale vy jste jednou nohou v tom a víc a víc vás to stahuje do sebe. Víte, že musíte ven, ale nejde to tak lehce, jak se řekne.

Vím, že jsem byla vedle, jak ta jedle. Co teď?
Teď je přede mnou předně Hospodin, potom dokončení druhého studia, které jsem obětovala pro ono nezdaření.

Co mi pomohlo udělat takto radikální krok? ON, mého srdce Šampion :-) Hospodin. Bůh Abrahamův, Bůh Izákův, Bůh Jákobův. Můj Přítel, Spasitel.
Jak? Začala jsem chodit dřív do pelechu ( :-) ), vyhradila jsem si čas na čtení z Písma ráno i večer (hlasité čtení má takovou moc!) a v neposlední řadě mám vyhražený čas na modlitbu.

Všechno napomáhá k dobrému, těm, kdo milují Hospodina!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama