První adventní

28. listopadu 2010 v 23:33 | ;(((< buculinek >))); |  ---mixer---
... "neděle byla, byl krásný den" ...


Venku lehký sněhový poprašek, mrazivě čerstvoučký vzdoušek. Měsíc do Vánoc. Rok pomalu finišuje do svého cíle a co my?

Každý rok už od října, kdy blázniví obchodníci začnou blbnout s vánoční výzdobou, reklamními trháky, doslova úpím. Vyskakují mi "pupínky", že "ten blázinec je tu zase".
Vánoce, jako takové mám ráda, ale asi ne v dnešní době.
Tento vzácný čas adventu- očekávání na Spasitele, na Naději, na Přítele se zkomercionalizoval, zploštěl a je z něho jeden velký odporný byznys.

Odpuste mi mé horlení, ale nedá mi abych nesdílela s vámi i tohle.

Žijeme v době nejistoty, různých krizí a ženeme se někam, za něčím ... Přináší nám to stres, jistou soběstřednost, nejistotu, krizi ve vztazích a hlavně ve vztahu k sobě samému.
Cítíme, jak nám okolnosti všedních dnů přitahují pomyslnou oprátku. A tak si kladu otázku Henryka Sienkiewicze z jeho románu Quo vadis? Kam kráčíš? Respektive, kam se řítíš?

Líbilo se mi dnešní kázání bratra z WOL (word of life), bohužel jméno si nepamatuju. Zamýšlel se nad proroctvím Izajáše, kdy Bůh pověřuje zvěstovat lidu Masiáše. Mělo 6 bodů, pokusím se s vámi alespoň něco sdílet.

Izraelité žili v období panování krále Ušiáše ( jména je má slabost, nicméně v historii druhé nejdelší panování jednoho krále), který zemřel. Lid začal prožívat nejistotu, krizi. Což bylo přirovnané k naší době.
Bůh si vybral Izajáše, aby zvěstoval zprávu. A tady je to, co se mi na Bohu líbí. I když je všemohoucí a klidně nám může diktovat, On to nědělá. Dává nám možnost výběru. Když mu řeknem, Bože do toho nejdu, tak se nebude nic dít v našem životě ani okolo nás. Ale když si vybereme Jeho nabídku, začnou se dít věci na všech frontách.
I Izajáš měl na výber, myslím si, že o ní hodně přemýšlel. Nakonec se rozhodl a řekl: "Bože, zde jsem." Bůh mu nepoplácal po rameni, ale dál ho připravoval. Mělo být jen málo těch, co zvěst přijmou. Byla to výzva. Izajáš setrval a zvěstoval. Složil veškerá svá očekávání a důvěru v Hospodinu.

Chtěla bych tě na začátku letošního adventu pozvat do Boží blízkosti. A proč? Protože jedinou jistotu, kterou můžeš mít, se ukrývá v Jeho lásce k nám. V tom, že se narodil Ježíš, žil na zemi jako člověk, ale bez hříchu. Byl to On, kdo zástupně za tebe zemřel na kříži abys mohl být smířen s Bohem Otcem. Není nic, než Ježíšova krev prolitá na kříži, co by tě mohlo omýt od všech hříchů.
Obrať svou tvář k nebesům a vyznej "hřešil jsem". Věz, že Bůh slyší každou modlitbu, i toho nejhříšnějšího. On ti odpustí, On tě vyslyší, On tě vysvobodí.
Bůh dal svého jediného Syna abys ty mohl přijít před Jeho tvář.

Kéž bys i ty mohl/ a říct: "Bože, zde jsem." Neboj se, nepochybuj. Nebeský Tatínek miluje všechny bez rozdílu.

Každý z nás je dost hříšný na to, aby směle vyznal špínu svého srdce před Ním.
... tak pojď a okus letos jistoty, odpuštění a smíření s Bohem.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 monika monika | 29. listopadu 2010 v 9:59 | Reagovat

Díky! :-) Aj tobě požehnaný advent prožitý v Jeho blízkosti!

2 buculinek buculinek | 29. listopadu 2010 v 11:13 | Reagovat

Dekuji

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama