Jiří

8. února 2007 v 23:38 | ;)))< buculinek >(((; |  ---úzká---
To si vám jednoho pozdně podzimního večera šíruju na Úzkou abych stihla poslední bus před nočním rozjezdem domů. Stihla jsem ho a ještě čekala. No a právě těch pár minut se mi hluboce vrylo do paměti.

Přiletěla jsem na zastávku a s potěšením zjistila, že mám čas. Byl to jeden z těch dnů, kdy sem si pod vousy kňourala svá "ouvej". Jen tak, aby to slyšel jen Bůh.
... je hezký být povzbuzením druhým, ale Bože teď bych chtěla objetí a povzbuzení já...

Byla jsem ten večer ráda, že jedu domů a snad nikoho a s nikým nebudu muset vůbec nic. Postel a ticho byl můj cíl.
Jak já se mýlila. Ochomejtl se tu lehce vrávorající muž. Za chvilku přistoupil a zeptal se kolik je hodin, tak jsem mu odpoveděla. Uběhla další chvilka a on přišel za mnou, zahleděl se mi do očí a ...
... a najednou se zeptal či se může ještě jednou podívat do mých očí. Jemně chytil mou hlavu do svých rukou a díval se a díval. Spíše vyloženě kochal a činilo mu to obrovskou radost.
...vaše očí tak úžasně září ... září štěstím ...
Byla jsem vyčerpaná, smutná a neschopná komunikovat - to byly mé pocity. Již tolikrát jsem se přesvědčila o pravdě, že v našich slabostech se Bůh oslaví.
Ten muž byl přiopilý bezdomovec. Pustila jsem si ho hodně blízko, ale já se absolutně nebála. Řekla jsem mu dobrou zprávu, že ho Bůh miluje a má pro jeho situaci řešení. Že zachránil i mě. Jsem šťastná, protože Ježíš žije ve mě.
Byl uchvácen jiskrou štěstí a věřím, že se ho Ježíš dotýkal. Modlila jsem se v průběhu rozhovoru, aby to tak i bylo.
HOSPODINE, DĚKUJI TI ZA SETKÁNÍ S JIŘÍM, ŽE NENÍ TVRDÁ ZIMA. PROSÍM, PROMLOUVEJ K NĚMU NADÁLE. DĚKUJI, ZA MÉ SLABOSTI, KDY MŮŽEŠ BÝT OSLAVEN VE SVÉ SÍLE. AMEN!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama